Kapel, které mixují koktejl heavymetalových riffů a sól s blackovými klávesami a skřehotem je stále více. Ne že by to bylo špatně, třeba vlastně vzniká nový styl. Pro SUIDAKRu je mixování výše zmíněných aspektů typické. Ale SUIDAKRA zdaleka není jen o tom. Některé písně jsou vysloveně středověké balady, je tam vůbec velký vliv gotiky. SUIDAKRA má vlastní gesicht, jejich koncert musí být zajímavá záležitost - hudba SUIDAKRy je hned energická a uřvaná a hned mírná a melancholická, boostrované kytary versus vybrnkávání na španělky, dvojšlapové bicí versus melancholické klávesy, to vše zde uslyšíte. To by vám stačilo asi na definici hudby a teď k tomu, co má SUIDAKRA za sebou.

Pět členů, z toho jedna slečna (krásná slečna, půlbodík k hodnocení - ne to kecám :)), vznikli v roce 94, mají za sebou teď již čtyři desky s pěknými obálkami. Jsou němci a je to vidět. Podobně jako "silnější" krajani BLIND GUARDIAN mají hudbu pěkně vyšperkovanou s uhlazeným precizním zvukem.
První tři skladby se nesou v tradičně brutálním black/deathovém tempu s občasnými záchvěvy melodického zpěvu, občas s melodickými rify. Celkově však jsou nadstandartní a poměrně chytlavé a co je hlavní - mají stoupající tendenci. Překvapivý průlom udělá skladba "Rise of Taliesin". Je hrána na španělky, loutny, je melodická se sborovým refrénem. Nese se ve středověkém/gotickém (??) rytmu a má obrovské kouzlo. Kdo milujete balady od BLIND GUARDIAN jako například "Bard´s Song - In the Forrest", tuto skladbu si jistě zamiluje. Další dvě skladby "To rest in Silence" a "Gates of nevermore" (že by inspirována slavným dílem Neila Gaimana ??) jsou energické jako první tři, ale obsahují víc speedovější a gotičtější riffy, nejsou tak tvrdé jako v prvních třech skladbách. Následuje instrumentálka "Serenade to a Dream"....jak to vystihnout jedním slovem.....nádhera... španělky, klávesy, pomalé, baladické tempo. Následuje ještě jedna skladba ve středním tempu a hned po ní je coververze od britských folkmetalových pionýrů SKYCLAD - "The One Piece Puzzle".
Tak abych to shrnul, jde o velmi "precizní" a poměrně chytlavou kapelu s vlastní hudební tváří, o které ještě určitě uslyšíme. Jejich smysl pro energii i melodie je velice vyvinutý.